no... tak úplně přesně Dračí doupě to tedy není :) Řeč je o Dungeons & Dragons, takový anglický verzi českýho dračího doupěte. Základní věci jsou tam v podstatě stejný, jak je vlastně asi vidět i z tý naší rozpravy. Mechanika pravidel se pravda trochu liší. Ale pro hraní ve Středozemi to není až tak vyloženě důležité, žejo. Tam jde hlavně o to dát za vyučenou odporným skřetům, vyhnout se Sauronovi a jeho Prstenovým přízrakům, navštívit zářivou Minas Tirith a setkat se s nesmrtelnými elfy.. ;)

... a nejen elfy i se super Umbarany co te zas tak moc neoloupi:-). mily neznamy je to epeicky svet se zlym vychodem a hodnym zapadem(ze by Tolkien nemel rad "komunisty").Pokud mas rad pribehy Tolkiena a vydrzis sedet nad kostkami a papirem, tak sup sem a zahlt rytire otazkama,jiste rad na vsechny odpovi. ;-) treba jak se jmenoval ctvrty prstenovy prizrak( muheheee).

... ale Arda fungovala a snad i funguje i pod Dračím doupětem, jen se hraje ve Čtvrtém věku a je trochu upravená, aby pasovala na pravidla (kudúci, krollové, drakodlak Saruman, zlatý dlak).

Chrochta: tyjo, to myslíš vážně, drakodlak Saruman, zlatý dlak, krollové..??? Nic proti aplikaci pravidel na konkr. prostředí, já to dělám s d20 taky... a věřim, že Středozem řada lidí hraje i s pomocí Drd. Ale obvykle se to dělá tak, že se pravidla přizpůsobí světu, nikoli Svět pravidlům! :)

no tak drakodlak a zlaty drak se mi teda apsolutne nelibi. no krollove jsou snad neco jako zlobri ne? ty by se dali nejak zahrnout,vsak ti prvni mnou jmenovani ani nahodou.

No, a při tom drakodlaky vynalezl Tolkien... jenom se ti z DrD od té jeho směle načrtnuté ideje poněkud odchýlili.

unknown: no to nevim, podej mi nejaky dukaz? jinak nejak nechapu spojeni drakodlak..? nedovedu si pod tim nic predstavit...

Bilbo Baggins praví: "Raději bych bojoval s drakodlaky na Poslední poušti..."Lze vyhledat v Hobitovi, a je to dost na začátku. A to je vše, přátelé. Po řadu let nebyli drakodlaci víc, než tahle záhadná zmínka, ke které ani sám mistr nikdy nic nedodal. Teprve později si někdo zřejmě uvědomil, že draci, proměňující se v lidi (a obráceně) jsou mytologická klasika všech klasik; v Číně je určitě víc proměňovacích draků (a de facto drakodlaků), než obyčejných. Počínaje Žlutým císařem. Jinak omluva - zase jsem se nepřihlásil.

Tuhle zmínku já považoval za hobití lidovou slovesnost.. :) Už jsem to asi někam tady psal, že jsem zpočátku ve Středozemi měl i hodné draky, kteří se právě uměli měnit v lidi? Jedním z nich byl i Medděd :) (tuším že byl bronzový). A v Minas tirih byl taky jeden, nějaký Ocelový nebo Stříbrný, co vypadal jako Dúnadan. Jen zlatýho jsem nevěděl kam šoupnout.. pak se mi to ale rozleželo a začal jsem draky brát jako velké zlé nestvůry, které stvořil Melkor. Protože kdyby se mohli měnit draci v lidi, byl by v tom děsný chaos.

Argonantus: aha no musim nacist, tohle mi nejak uniklo(prec kdyz jsme cetl Hobita tak to by nejaky patek). a neni to jen nejaka fraze jako "to je velky jak krava". prece jen tenhle prezvikavec zas tak velkej neni :-).
Rytíř: zlaty muze byt treba nekdo o kom je psano ze zil dlouho a hodne se objevuje ale nikdo vlastne o nem moc nevi. co treba legolas...klidne muze byt drak ;-)... nikdo nevi vlastne kolik mu je doopravdy.

Lidi měnící se v draky jsou strašný brajgl. Nicméně jsem na to coby drakovědec narazil brzy, a rozměry problému mne dočista ohromily. Například náš vládnoucí rod Lucemburků se vztahuje k mytologické dračici Meluzíně z rodu Lusignanů, kteří byli příbuzní. Pak si na to Zikmund nějak vzpomněl a založil dračí řád.Jistý historik nelenil, a sepsal o Meluzíně 100 stránkové pojednání. Tolkien nasedl do dávno rozjetého vlaku - jen přidal to vhodné slovo. Drakodlak vůbec není špatný nápad - jen trpí inflací a povrchností, jako kdejaký dobrý fantasy nápad.

Tak to je zajímavé - já to vždycky bral, že jsou to draci, kteří se mění do podoby člověka... jemná nuance v Tvém podání tomu dává dost odlišný rozměr, Argonante :) Neboli lid měnící se v draky.. mě se ta myšlenka obecně dost líbí, ale do Středozemě mi nějako nepasuje. I když třeba jde taky jen o úhel pohledu a opětné přečtení velkého Díla? Já se na to chystám už rok, že bych si to ml oživit najednou a ne po troškách, když něco hledám :)Jinak Tolkien byl obecně velký kouzelník se slovy. Jeho kouzlo spočívá v tom, že se nebál používat dávno zapomenutá slova, fráze a významy a vdechnout jim nový život, připomenout dávno zašlou slávu. Anebo na těchto slovech postavit slova nová, která v nás budí stejný dojem..
To kdo a jak se toho chytil je věc už zase trochu jiná.

Mně osobně drakodlaci spát nedali a nakonec jsem je využil, stanoviv pro ně důmyslná zvláštní pravidla. Nicméně je to i v mém světě bytost krajně exotická, s mnoha nečekanými možnostmi a jen velmi dobře informovaná osoba o nich ví něco, co má nějakou cenu. Dělat z nich ultimátní monstra, jako třeba pravidla DrD, mi připadá zpozdilé; dospěli k tomu zřejmě jakousi symetrickou úvahou, doplnění pravého opaku ke zlatému drakovi, který je defacto drakodlak taky. Drakodlak je prostě zajímavá možnost; nečekaný zvrat situace; problém. Klasický český drakodlak je Švec s drakem na zádech; a ten se ukázal být nakonec zkletá princezna. Ta Meluzína je podobná záležitost; dáma, na kterou se manžel nikdy nesměl dívat, když se koupala. Ježto je v Ardě velice málo draků, drakodlaků bude úměrně ještě méně. Ale na Poslední poušti možná jsou - kdo ví?

Ne, na počet draků bych to nesváděl. V mých představách se jich totiž na dalekém Severu, nad Železnými horami, plazí, shromažďuje a rodí nečekaně mnoho. Jen tomu, že dorůstají pomalu a že se mezi nimi jako mor šíří příběhy o tom, jak ti nejlepší z nich zahynuli rukou smrtelníků, můžeme děkovat, že ještě nezaplavili celý Temný hvozd a jeho okolí. Ale např. v době, kdy hrajeme, probíhají urputné boje mezi trpaslíky z Železných hor a draky... ne jedním drakem, ale draky, mnoha mladšími, vedenými několika staršími, mocnějšími a světem protřelými jedinci.A to jsem se zatím ještě neodvážil zkoumat Dálný východ a jeho hory a pouště! Neřkuli Poslední poušť :)
Ale na Ardě nechci asi v zásadě neutrální drakodlaky hlavně z jednoho důvodu - pokud vím, tak tam draky stvořil Morgoth a nikdy jsem neslyšel, že by je stvořil z lidí nebo elfů... také díky tomu, že je "udělal" on, to nebyli nikdy nijak přítulní a hodní tvorové. Naopak. Tolik ke zlatému drakovi :)Dále chci draky zachovat jako majestátní netvory, obrovské a obávané. Je to opravdová hrozba a zlo; ale pokud věříte, že existují, tak hrozba obvykle dobře viditelná. Nelíbí se mi představa, co by s tímhle udělala možnost změny podoby na nějakého nenápadného "člověka". Intriky, zrada a plíživé nebezpečí ve Středozemi samozřejmě jsou - ale nikoli toho druhu, že by se najednou rozzuřený drakodlak proměnil v obří bestii uprostřed ulic Minas Tirith!Trochu problém by taky byl, pokud by se mělo jednat o okřídlené draky, že by drakodlaci měli (oproti všem ostatním dvounohým bytostem) obrovskou výhodu v pohyblivosti, rychlosti cestování. Nevím no.. vyloženě se tomu nebráním a klidně bych si i pohrál s podivnými tvory v Poslední poušti :), ale musel bych si jejich existenci tady sám sobě nějak hezky odůvodnit. Zatím mě moc "pro" bodů nenapadá. Návrhy?

Mám takový pocit, že za tu dobu, co hrajeme, jsme na Ardě zabili víc draků, než jich dle tebe vůbec existuje. Anebo je ta Poslední poušť zataraceně velká. ;)Ta Bilbova zmínka je dobrá, taky mi unikla. Ostatně, jak už to bývá u Tolkiena zvykem; vždycky něčim překvapí. Btw, koukali jste na to do originálu? Aby to taky třeba nebylo stvořeno během překladu SP.

Takže were-worm. Ale neshledávám v tom překladu problém, takový Šmak je v průběhu hobita za několikrát označen za "červa", v Šedých horách žil svého času drak jménem "Scatha the Worm", Glaurung byl úděsným plazivcem; a o problematice wyrmů se zde zmiňovat snad ani nemusím. Drakodlak pravděpodobně odpovídá zamýšlenému působení slova lépe, než by odpovídal červodlak (hrozné slovo, prosím, nikde to neopakujte).S tou Poslední pouští je to těžší. Považuji to spíše za hobitský ekvivalent pojmu "za devatero horami" nebo "v Tramtárii". Zvědavě jsem nahlížel i do Ambarkanty, leč nic jsem nevykoumal. Na východ od Rhûnu máme Cuiviénen a Hildórien, takže tam bych dračí plémě raději neumisťoval, ještě by nám sežrali probouzející se Děti. :-) Na jihovýchod je další kontinent, Temné země (též Jižní země). Představoval jsem si je vyprahlé, ovšem K. W. Fonstadt tam ve svém atlase umisťuje hvozd. Nevím odkud to má. Nicméně raději věřte jí než mně. A úplně na východě se nalézají Hradby slunce, víceméně v přesně opačném postavení k Pelóri, jen místo západní říše ohraničují záhadné Sluneční země na východě. Toto území je poměrně úzké, ale rozkládá se cca od obratníku k obratníku. Vzhledem k tomu, že Arda má být cosi jako prahistorická Země, označil bych tyto země za vývojového předchůdce Ameriky. A proč o tom vlastně mluvím? To by mě taky zajímalo. Jo, draci! Takže kam s nimi? Patrně kamkoliv, kde jsou na mapě bílá místa s nápisem "hic sunt dracones". :-)

Léto:v tom případě nám Tolkien poskytl hned těch několik kontinentů, které mne na mapách paní Fonstadt taky fascinují. Pak by ovšem draků bylo daleko víc, než se obecně myslí, a dokonce i daleko víc, než předpokládá Rytíř.

A hele, další milovník Mistra. No prima :)Když s wormem je potíž, protože prostě to slovo má trochu jiný pozadí a význam, než náš červík :) Červodlak mě docela dostal :DBílé, nezmapované země mě obvykle fascinují a velmi lákají. Samotnému je mi divné, že ve Středozemi to tak úplně není.. nejspíš mám pocit, že ani země kolem Anduiny a na západ od Mlžných hor nejsou pro mě ještě ani zdaleka dostatečně zmapovány. :)Draky bych do nich nicméně v nijak extrémním množství necpal. Mám je spjaté s Morgothem, který je choval v té své pevnosti na severu, pokud si to dobře pamatuji. Draci jsou dlouhověká stvoření, a jako taková přirozeně lpějí na tradicích a jsou dost konzervativní. Takže pokud to jde, drží se svých sídel a neopouštějí je, dokud nemusí. Na severu jim bylo celkem dobře, až úplně nahoru se nikdo z lidí neměl důvod pouštět a když přece, daleko nedošel. Takže dál od své původní domoviny se podle mého dostalo draků jen nemnoho a budou do jisté míry hodně specifičtí, jiní.Ty jižní a východní země mají svá vlastní kouzla a zázraky, netřeba jim skladovat to, co má sever a západ! Viz třeba ti mûmaci, aj.
Jedinou zářnou výjimkou může být ta Poslední poušť, pravda :) ale už je to dlouho, co jsem se nad ní zamýšlel, jestli by mohla být reálná a jak by mohla vypadat..

Na vzdálených kontinentech draci přežívat mohou. Ale samozřejmě také nemusejí. Fantazií obdařený Vypravěč si vždycky najde nějaké ty ultimátní potvory. Například ve vodě bych se skoro bál více krakena než draka. Drakovi se, pokud jste nabušení hrdinové s kotlem štěstí, můžete dostat na kobylku "po túrinovsku" nebo "po bardovsku". Jak si ale poradit s dvěma sty tunami naštvaných chapadel pod hladinou?Morgoth měl sice sídlo na severu od Beleriandu, ovšem po Válce hněvu se většina jeho přeživších služebníků rozprchla na všechny světové strany. Pokud jste někdy viděli meloun, jak dopadá na betonový chodník ze čtvrtého patra, pak víte, o čem mluvím. :-) Takže bych se až tak úplně nebál umístit na jih nebo na východ zatoulaného draka či balroga. A ještě bych zmínil i milou slečnu Ungoliant, která na dálný jih uprchla ještě před prvním věkem, po drobných neshodách s mistrem Melkorem a jeho veselými Valaraukar. Slyšte a bojte se! Pokud se ta černá duše ještě hladem sama nestrávila, tká své sítě někdo v temných jeskyních u Opasku světa.Ale zpátky k drakům. Jak vlastně do Ardy přišli? Morgoth nedokázal stvořit nic vlastního, veškeré jeho obludnosti byly pouhým znetvořením nebo pozměněním něčeho, co už tu bylo dříve. Z entů udělal zlobry, z elfů skřety a podobně. Otázkou tedy zůstává: z čeho učinil draky? Víme, že Glaurunga vyšlechtil v průběhu Prvního věku v Angbandu pod rouškou temnoty a utajení. Vzhledem k tomu, že původní draci byli bezkřídlí, vyškrtnul bych orly. A co nám zbývá? Nakonec bych se možná přiklonil ke genetické kombinaci toho červa, nějakého hada a třeba latimérie podivné. :-) Druhá věc je, jak se Morgothovi podařilo probudit v oněch ještěrech takovou zlovolnou inteligenci. Nedivil bych se, kdyby do nich dal kus sama sebe. Tomu by nasvědčoval fakt, že v průběhu věků neustále klesala jeho moc a víc a víc se musel spoléhat na své otroky. Kromě toho byl Tolkien poměrně silně věřící; a v Bibli je, tuším, jednou popsán Satan jakožto Velký drak. Inspiroval-li se JRRT tímto, pak možná zamýšlel učinit z Bauglira nejen tvůrce draků, ale i jejich otce v pravém slova smyslu.

Léto:moc zajimave postrehy. a ja bych klidne s tebou souhlasil s tim ze Morgoth dal cast své moci drakum. a i se mili ta myslenka ze by byl "tata draku".