Trochu sporné tvrzení - to s tím že jim Eru zakázal zasahovat do dění světa. Zajímalo by mě, odkud je. V Sillmarilionu Tolkien píše, že se tak sami rozhodli, protože nechtěli opakuvat své chyby z prvního věku, kdy jejich přímá intervence vedla k osočování a obviňování, takže v důsledku byla spíš škodlivá než prospěšná.

Jako mnoho jiných pasáží je i tahle několik let stará a nějak si nedokážu vybavit, kde jsem k ní čerpal inspiraci - nenašel jsem tam teď ani to, že jim to Ilúvatar zakázal, ani to, že se rozhodli sami.. :) Nicméně zdá se mi, že máš pravdu spíše ty, takže díky za upozornění, zkusím to nějak napravit.

Taky sem jen lovil z paměti. Je to v dodatcích co se pamatuju - O třetím věku (nebo tak nějak se to jmenuje) v odůvodněních, proč tam vyslali Istari a proč se Istari nesměli zjevit ve své plné moci, ale museli přijmout pouze moc a omezení daná lidskými těly.

Článek moc pěkný a zajímavý, jen jsem tam narazila na pár ...řekněme nedokonalostí :o). Předně, po Válce hněvu Melkor neuprchl, byl chycen, odsouzen ve Valinoru v Mahánaxaru (Soudný kruh, odehrávaly se tu vždy ty nejdůležitější rady a rozhodnutí Valar),a nakonec vyhoštěn za Kruhy Světa. Jako svoji prodlouženou ruku pak vlastně používal Saurona, kterého si získal úplně na svou stranu, třebaže zpočátku tento Maia sloužil Aulëmu.Co se týče oněch Istari - Valar se v prvních dvou věcích tvrdě poučili o elfí i lidské svéhlavosti a touze být pány svých vlastních osudů - právě proto měli Istari lidi i elfy přesvědčovat slovy a moudrostí, ne silou a tím, že se projeví naplno. Navíc to, že uvízli v lidských tělech jim dalo možnost nahlédnout do strázní, které jako Maiar dosud nemohli poznat ;o). A i tak měli problémy, viz Gandalf vs. Denethor.Co se týče vztahu Valar k Eruovi, tak tam se vycházelo asi z věrnosti a pak ze znalosti Hudby Ainur, kterou bylo Eä stvořeno. Většinou se rozhodovali na základě věrnosti svému poslání a své moudrosti.Můžu se na něco zeptat? Zajímalo by mě, podle čeho byly jednotlivým Pánům západu rozděleny ony..magie, jako Ochrana, Věštecká, atd. Je to z nějakých pravidel, která někdo vytvořil, nebo jde o Tvé vlastní dílo?

Díky a vítám tě u nás, Lajlo ;)Tohle jsem sepsal a školy magie přisuzoval kněžím sám osobně kdysi dávno, neovlivněn ještě příliš pohledem na MERP apod. hry ve Středozemi. Tehdy jsme ještě hráli podle Dnd pravidel, takže jsem se musel vypořádat s každým povoláním zvlášť.. tohle je výsledek.Dneska už to hrajem tak, že ve Středozemi existují pouze obecně sesilatelé, kteří mají magickou moc - ale všichni ji mají ze sebe, nikdo od Valar. Ačkoli mohou být sesilatelé, které je vzývají a věří, že mají svou sílu od některého Valy..Díky za upozornění na přehmat s Melkorem a Válkou hněvu, to jsem fakt lehce přepsal historii :)))
Na ty ostatní věci ještě kouknu, zjistil jsem, že mám opravdu tendence si to načíst a pak po nějaké době vykládat tak, jak mi to nejlíp sedí... což pak občas vede k nečekaným závěrům :)) A já Středozem měnit nechci, maximálně tak pouze doplňovat, co nebylo řečeno.Takže klidně dál říkej, co se líbí i nelíbí ;)

Díky za uvítání.Ono právě s magií ve Středozemi to není nic jednoduchého. Jak jsem to pochopila já, tak by se za magii dala považovat vlastně schopnost "zpívat" jisté nápěvy, ozvěny hudby Ainur. Tím zpěvem nemyslím skutečný zpěv (i když i ten mohl mít jisté účinky), ale spíš vykonávání činností nebo stávat se něčím, co v konečném důsledku účinkuje jako Zpěv Ainur. Myslím že to je právě to, co Noldor asi pochytili od Aulëho ;o). Ale možná je to jen moje vidění věcí :o)).Je totiž faktem, že když jsem začínala s Tolkienem, bylo to knihou Silmarillion; a hned jeho první pasáž mě nesmírně vzala. Jsem na hudbu jaksi zatížená :o).Každý, kdo si Tolkiena oblíbil tak, že by si nejraději pod jeho vedením zahrál RPG ve Středozemi, mívá alespoň po určitou dobu tendence upravovat si trošičku Ardu a vše, co je na ní, k obrazu svému, takže to nevnímám jako nějak extra velkou chybu. Něco jiného je sem tam ulítnout (o tom vlastně jsou fanfikce), a něco jiného je úplně převrácení Tolkienových reálií.Ad seznam bohů a jejich "magií":K Manwëmu mi moc nesedí zákon, protože Manwë byl spíš něco jako král nebo správce, ne soudce. Tahle úloha patřila spíš Námovi(Mandos). K Ulmovi mi zase moc nesedí válka, místo ní bych mu spíš přiřkla psychickou a léčivou. Válka patří hlavně Tulkasovi, který mi v Tvém výčtu úplně schází - a přitom to byl on, kdo před příchodem elfů dal Melkorovi sám o sobě velmi nepěkně na ..ehm, ústa a zasloužil se o jeho uvěznění v Mandosu.Chybí mi tam i pár dalších Valar, ale je fakt, že ti nezastávali na první pohled tak zásadní úlohy. Postrádám trochu Estë - léčitelku a Irma - dárce snů ( ve kterých inspiruje nebo radí). Jen pro zajímavost - Maia Olórin, známý jako Gandalf, byl právě Irmovým služebníkem, i když inklinoval srdcem víc k Nienně a spoustu toho od ní pochytil :o)

Koukám se to tu někdo opět snaží oživit!Jen tak dál! škoda že v brně neznám nikoho kdo by tu chtěl hrát...

Lajla: Magii ve Středozemi chápeme dost podobně :) Pro mě je to schopnost slyšet hudbu Ainur a vlastním zpěvem (ano, může to být libovolná hudba, klidně i beze slov a tichá - ale melodii to má vždy, dokonce i když si to dotyčný neuvědomuje) jí malinko, místně, pozměnit, poupravit. čím větší nadání Hudbu slyšet, tím větší obvykle bývá moc jí změnit.K seznamu bohů - chtěl jsem se omezit jen na Aratary, tedy nejmocnější z Valar, aby toho nebylo moc a nebylo to příliš zmatečné. Do nich nikdo z těch, které jmenuješ (a máš pravdu v tom zaměření), bohužel nespadá. Zaměření Ulma byl oříšek, on se taky postupně měnil, přijde mi...Manwë má Zákon, protože je šéf a sedí to na něj z té osmičky tak ještě nejvíc.Nojo, je to prostě problém, napasovat na Ardu klasická pravidla Dnd, stavěná pro trochu jiný svět! Nejlepší je, udělat si pravidla Středozemi na míru ;) Jako jsme to nakonec udělali my - viz dnešní článeček o pravidlech.