Alnag: tak :)Alekovi nevěřte, je to starej kecal. Anebo si každý pamatujeme něco jiného. :) Já si jasně vybavuju, že když došlo na lámání chleba, tak od temné siluety Hor stínu odvraceli na břehu Anduiny zraky všichni. I ten nejbojovnější z družiny, jinak vážně šílenec, obracel koně na nějakou příjemnější stezku, než na tu, jež vedla k prokleté věži. K té, kde skončil svou pouť poslední král Gondoru. A kde od té doby sídlí temný, děsuplný stín...

Alnag: Máš recht, pokud jsou teda hráči soudný a ne šílenci...;)

No, párkrát jsem se jako DM bál, ale musel jsem zachovat pokrfejs, protože postavy neměly mít o nebezpečí nejmenší tušení. A jindy zase se bojí postavy, i když já vím, že je to omyl, a celé to jenom divně vypadá... takže strach DM a hráčů nemusí být totéž. Jinak moji nejoblíbenější enemíci se setkávají s postavami vícekrát. Musí se to dlouho exponovat, právě jako ten balrog; napřed se o tom nejasně mluví; pak ho někde zahlídnou; pak se setkají s následky činů... pak ho zahlídnou znovu, a zjistí, že je horší, než mysleli... a tak dále; čím víc setkání, tím větší sranda. Pozabíjet se hned je spíš škoda (pokud je to hodně tuhý enemík, jako třeba balrog, je to navíc dost jednostranná záležitost...)

Argonantus: Pozabíjet se hned je spíš škoda (pokud je to hodně tuhý enemík, jako třeba balrog, je to navíc dost jednostranná záležitost...) ............no zalezitost, ze Balrog vsechny "bachne".

Wraiths:Přesně. Balrog zruší družinu během pár kol, a je po ptákách. Na to je ovšem škoda vyplácat balroga... zkusil bych to jinak. Nechal bych družinu užít si patřičně tu informaci, že na konci této chodby - která je jediná cesta ven - zřejmě JE balrog... a dostatečně se tím užírat, dnem i nocí... a ocenit velkolepost chvíle, kdy v naprostém zoufalství na ten konec dojdou (protože jinde fakt žádná další cesta nevedla), a on tam z nějakého důvodu NENÍ... načež po dalších cestách už svět nebude jako předtím - možnost balroga trvá... a je skoro JISTO, že se někde zase objeví, v nejméně vhodnou chvíli... Atd. Jak vidět, píše se to samo. Takový balrog je ohromně příběhotvorná záležitost - v mém scénáři se zatím nezjevil ani na sekundu....

Argonantus: to zato v rytirovech scenarich urcite je a spinka si na Durinove sekyrce :-)). prinejmensim :-)) ale napad to je dobrej,s tou chodbou. ja sam osobne bych si vybiral rec co mu asi povim nez umru :-)).

Bát se za postavy? No, taky už se mi to párkrát stalo.. obvykle ale ne když se měly střetnout s někým opravdu silným, ale když vyvedly ve velmi nevhodnou chvíli nějakou koninu, díky níž se původně třeba rovné šancve významně převážily v neprospěch družinky.. Je samozřejmě třeba se tvářit, jako když nic, ale někdy je to těžký. Třeba když vím, že ten drak, co se právě prolamuje do jeskyní, je dost starej a silnej na to, aby se s každou postavou vypořádal zvlášť - a ti trumberové na něj běží dlouhými chodbami v krásných, velikých rozestupech! A druhý největší válečník je vzadu a v klidu si navlíká pancíř :DJinak jsem, co si tak vzpomínám, měl v posledních dobrodružstvích spíš vrásky z toho, aby setkání a boje byly pro družinu výzvou, aby to nezmákli levou zadní... protože se snažím udržovat svět konzistentní, čili úroveň skřetů neroste spolu s úr. družiny (nebo ne tak dramaticky) :) A ono těch možností, jak zatopit postavám na vysoký úr. se slabým nepřítelem zas tak moc není; dá to starost zaonačit to alespoň občas tak, aby se i 5 postav na 16. úr raději vyhnulo oddílu skřetů, než aby ho prostě během pár kol vyhladily.Co se týče opakovaného setkání, tak to je opravdu kořením hry a když se podaří, aby nějaký ten záporák přežil úvodní střet s postavami, jsem vždycky moc rád ;)
Naposledy se mi to povedlo s jedním opravdovým zlosynem, zaprodancem Temného, který vypadal na první pohled relativně neškodně, ale dílem štěstím, dílem vychytralostí přežil až do současnosti a má na postavy krásně spadeno... a má dost možností, jak jim zatopit. To je pak radost hrát, DM stačí pár podobných postav a nemusí si vůbec lámat hlavu se zápletkama - prostě jen čeká, kdy se postavy ocitnou v pozici, která je vystaví nějaké zkoušce od jedné z nich.. Jen je třeba mít ty nepřátele alespoň trochu rozmanité ;)ad balrog na konci chodby - no, tak to je hodně drsná představa. Ale kdyby tam nakonec opravdu nečekal, musel bych mít po ruce velmi věrohodné vysvětlení, proč se zoufalý a hořký boj nakonec nekoná! Když už si tím hráči projdou, smíří se s tím a vybudí se na to, tak sebrat jim možnost prožít si poslední boj postavy do epického konce mi přijde... no nevim, i když to zní možná divně, tak to může dost zamrzet.
Jednou se mi to stalo, byla to nějaká hodně blbá, bezvýchodná situace, a já se rozhod, že moje postava už toho má plný zuby a šel sem do nějaký strašný mlátičky - a už nevim kdo nebo co, ale něco mě zachránilo! Byl sem vyloženě zklamanej... :)

Jinak víc než na balroga čekám na šanci na řádné uvedení nazgúla. To mi připadá z hlediska atmosféry snad ještě zajímavější potvůrka.. Balrog je děsivej, ale takovej.. ultimátní. Ten když se objeví, každý ví, že je to fakt průšvih!
Kdežto u nazgúla existuje i z knížek a filmů velmi reálná šance, že to nebude smrtící setkání.. ale přitom být samozřejmě velmi snadno může ;) Jenže to si taky chce vychutnat a nějak opentlit.. no snad se někdy dočkám

Nic tak neoživí partu skřetů, jako když se mezi ně zamíchá něco vytuhlejšího. Touhle cestou se zjevně vydal i Jackson, když vynalezli toho vytuhlého šéfa Uruk Hai ze Společenstva, jehož jméno mi vypadlo. Taky by mohl nějaký skřet studovat magii. aky by mohl najít nějaký artefaktík. A sehraná parta už není tak úplně srandovní, když je jich dost. Nebo tam může být něco, co se za skřeta jen vydává. Já řeším často to samé...Stran nazgúlú i balrogů platí, že jejich síla je trochu nejasná, protože informace se liší. Na jedné straně je Černokněžný Král protivníkem i pro Gandalfa, na druhé straně jich rozežene pět Aragorn hořícími větvemi. Balrog coby maia je sice asi o třídu výš, nicméně máme zprávy o vojsku balrogů v Gondolinu (což mi vždycky pilo krev, že to Tolkien vlastně nenapsal; mohlo to být dost vydařená záležitost), kde se s balrogy bojovalo (i vyhrávalo - Gothmog, jejich šéf, vybavený palcátem, nikoli důtkami, byl poražen). Takže to taky jde, i když to zřejmě není sranda. No, pokud se postavy už bojí máločeho, je nejvyšší čas je pořádně prohnat.

což o to.. kapitán skřetů může být o hodně tvrdší, to rozhodně :) Ale taky to nemůže být furt, že.. o to jde. Skřetího šamana už jsem taky kdysi použil, ale to bylo dřív. Teď s tím šetřím, skřetům magii moc dávat nechci... max. tak do alchymie a jedů. ;)Jinak už dlouho si pohrávám s myšlenkou zavést schopnosti (nejraději odbornosti), které by dobrým velitelům dali právě v rámci mechanik dnd možnost fakt nadupat slabé vojáky, kteří ale poslouchají rozkazy a jsou dobře sehraní. Něco ala ten klasický leadership z PC her... Protože když to nechám jen na typických bonusech a případně zvl. zbraních, tak to nestačí.
Takového něco mi tam velmi chybí. Jen se bojím, abych to nepřepísk, ve snaze udělat něco, co by fakt zaujalo a bylo znát :)ad nazgúlové - pravda, ta rozporuplnost jejich síly je hodně patrná. já to svedl na snahu maskovat pravou moc a podstatu nazgúlů tak dlouho, jak to jen půjde. Proto jsem je udělal, jak jsem je udělal ;) - viz Bestiář - nazgúl. Komentář případně samozřejmě uvítám! Bitva se stádem balrogů? neblázni, to byl přece jen První věk, epická to doba plná opravdových hrdinů! :) A Gothmoga pokud vím zabil Ecthelion, kapitán vojsk Gondolinu, takže žádný béčko.. a sám při tom padl.

Argonantus: no jo ale v Gondolinu to byl masakr a tam prispelo ke stazeni vojsk,prave to ze padl Pan Balrogu.A to byl asi jeden z dvou co jsou poradne popsany ze opravdu umreli v boji(1ka ten co bojoval s Gandalfem, 2ka Gothmog).podle mne je to otravilo a sli si zas hodit "slofika". a sem tak pak jukli na trpose co delaj. jinak jsou vsak dost letargicti. :-)) ale asi bych nezkousel ho nastvat.

ja myslim ze "Prstenaci" jsou nekde na urovni Balrogu,ale asi z nich jde mensi strach( mozna podcenovanej). vsak ani s nima bych se nechtel potkat. myslim ze i pro postavy na 16levelu jsou nad jejich sily.

Rytíř:Však jo; já jsem určitě proti inflaci a postupnému nahrazení skřetů balrogy... jen bych se zase tak nebál toho, že se balrog o moje postavy nešikovně otře, což je opačný extrém. Padouch, který je věčně věků zalezlý v nějakém koutě mapy, a jen se o něm na dálku tvrdí, že je "děsně silný" vyvolá nakonec dojem, že se bojí (ten čaroděj z Almiru). Já mám mnohem radši ten model potkávací - když se na něj občas dá narazit, ale k finálnímu boji z různých důvodů nedojde (i když nakonec musí...) Stran posílení vojáků organizací - neváhal bych ani vteřinu a zavedl to, když to potřebuji. Pravidla jsou od toho, abych si je měnil... zrovna u skřetů to lze zdůvodnit velice snadno - jsou to příznivci různých vynálezů. Jak se jednou poruší tabu "sahat na pravidla", příště to jde o to snadněji...

Přesně tak.. :)) pro mě je to ovšem právě že výzvou k opatrnosti ;) Teď zrovna předěláváme pravidla tak mohutně, jako snad ještě nikdy.. a může za to mj. Alnag a jeho SW. A taky já a drd :D
Takže se patrně odvážím a nějakou tu odbornůstku na velení udělám (zkoušel jsem to propašovat i do jakési dovednosti, mam dojem, ale to se moc neosvědčilo..). Nechci zase, aby měl velení každej jouda.. a aby s tim kalkulovalo i 3 postavy v družině :) no nějak to vymyslím, díky za povzbuzení ;)

ad balrogové: Padli minimálně tři. Gothmog se zabil navzájem s Ecthelionem, Pánem fontán, na nádvoří královského paláce v Gondolinu. Druhý padl v souboji s Glorfindelem, když ten vedl předvoj/ zadní voj uprchlíků z Gondolinu (Glorfindel následně "reinkarnoval"). Třetí se zabil navzájem s Gandalfem (Gandalf taky "reinkarnoval"). Jinak útoku na Gondolin se účastnili i draci (hodně), a jatka to určitě byly. Navíc se zdá, že není balrog jako balrog - Gothmog příliš ohnivě nevypadá, a Sauron už vůbec ne. Navíc se jin po Středozemi příliš toulat nebude - jatka byl i druhý útok Valar na Morgotha. ad nazgúlové: Bereme za bernou minci film, nebo knihy? Já jen, že film je takový... "zajímavý". Jinak se Černokněžný král pomočoval hůzou z Glorfindela (ten taky nahnal nazgúly do řeky - moc Roklinky se jim zdála mnohem přijatelnějí než jeden jediný elf :) ), prstenový přízrak při pronásledování hobitů se radši velkým obloukem vyhnul koloně elfů jedoucích do Šedých přístavů (a to je jen zaslechnul), hraničáři strážící Kraj úspěšně odráželi útoky nejméně 5 nazgúlů po celý den (dokud bylo slunce na obloze), a na Amon Súl Frodo nepříjemně zranil Černokněžného krále (modlitbou k Elbereth) - proč zdrhli ostatní, nevím (možná za to mohlo zranění jejich pána a místo boje - Amon Súl byl mocnou pevností Dúnadanů).

Chrochta: pravda na Glorofindla jsme zapomel. :-/

Chrochta: hmm, zajímavá úvaha, když dáš takle do spojitosti reinkarnace a boj s balrogy! :) Skoro se nabízí otázka, zda to opravdu nesouvisí, jestli Tolkien nepovažoval boj s balrogem pro kohokoliv za opravdovou životní zkoušku, která v případě úspěchu může být velmi nestandardně odměněna.. Reinkarnací přece jen šetřil ;) Četl jsem i úvahy, zda Glorfindel vyskytující se v Roklince ve Třetím věku není než "jen" potomek, případně pouze jmenovec onoho hrdiny, který při ústupu z Gondolinu kryl elfům záda... Kdyby totiž měl být reinkarnován, Tolkien by mu rozhodně věnoval trochu víc prostoru (anebo jsem to přehlédl/zapomněl?)ad nazgúlové - v případě rozporů samozřejmě vždy vítězí Kniha nad filmem ;) Koukám, že Glorfindel je tvůj oblíbenec ;) Ale i když jsem taky jeho fanda, přece jen z něj děláš většího borce, než byl, zdá se mi. Pokud mě paměť neklame, tak do vod brodu přes Želíz vylákal černé Frodo a Prsten; Glorfindel (s Aragem a ostatními, kteří měli oheň v rukách) jen nedovolil uprchnout těm zbylým jezdcům, které nesmetl první nápor povodně.
Co se týče jejich síly - spočívala v rozsévání strachu a hrůzy, v nahlodávání vůle a chuti vzdorovat, v pokoušení... nebyli to žádný mlátičky. A jak už jsme řekl, Sauron jim zakazoval se projevovat, hodně dlouho je přece tajil. Nejspíše i proto, že navzdory jejich moci byli zranitelní a kdyby si na ně počíhalo několik mocných, mohl by o ně přijít. Což samozřejmě nechtěl.. takže když operovali daleko v týlu nepřítele, zbytečně neriskovali a vyhýbali se střetům.
Nicméně třeba na Větrově ustoupili až teprve když si jejich král myslel, že má hotovo, že Froda otrávil svou morgulskou dýkou a tím pádem je to v suchu..Prostě, silní byli dost, ale nemachrovali, raději zpovzdálí všechny stresovali. Neboli veskrze sympatické nestvůrky ;)

Ono je to s ohledem na bestiář úplně OT, ale jsem přesvědčen, že Chrochta má pravdu a že to přesně tak je; tady se nejvíc projevuje prapodstata RPG jakožto "nárůst levelů hrdiny" a její odvození z prastaré iniciace hrdiny. "Projít smrtí" má ve všech možných magiích velmi konkrétní význam, a Tolkien, coby katolík měl zjevně v hlavě jednu velmi konkrétní osobu, co smrtí taky prošla a už nebyla táž, co předtím. V tomto smyslu je balrog z Morie pouze prostředkem této velezásadní a konečné zkoušky; v zásadě to mohlo obstarat i něco jiného, stejně vytuhlého (v té době mne napadá už jen černokněžný král a Odula; Saruman a Sauron byli z různých důvodů nevhodní). No, je prostě otázka, zda se pro hrdiny hry neblíží stejně zásadní okamžik. Jinak - balrogové mají zřejmě coby "ohnivé biče" s ohněm společného dost, a oheň s nimi nějak souvisí, nicméně, pokud si pamatuji, zrovna ten Gothmog neměl ohnivý bič, nýbrž palcát. Palcát je nejen zbraň, ale taky "šéfovská" insignie, rovná žezlu nebo holi mága.

Argo: Teorii, že RPG (tedy minimálně takové to tradiční) je založené na klasickém monomýtu razím už dlouho a Tolkien je samozřejmě totéž, až na to, že je tam těch hrdinů krapet víc. Podle mně ale Morie ještě není ta smrt a vzkříšení (alespoň ne pro Froda) a Gandalf není hlavní postava. Gandalf je mentor a Morie je překročením jednoho z prahů...

Klasický monomýtus? Přiznávám s uzarděním, že teď teda netušim, co to má vlastně být..Gandalf je trochu speciální případ (i když poselství očištění, obrody a umocnění prapůvodní síly je jednoznačné, to určitě), protože to není člověk z matky zrozený, (neboli klasický hrdina) ale mocný duch, Maia, který na sebe jen vzal podobu člověka.. a v běhu těžkých, dlouhých let spolu s ní nabral i starosti a "malost" smrtelníků. Pro mě je jeho návrat po boji s balrogem vlastně druhým pokusem o vyslání čarodějů - když přišli, tak si všech pět čarodějů představuji podobně, jako po svém návratu vypadal Gandalf => jeho plášť jakoby halil víc než jen tělo; uvnitř se ukrývalo světlo a plamen, který mohl lidi okolo sežehnout, kdyby mu bylo dovoleno vyšlehnout.Oheň je vůbec mocný symbol. Tolkien krásně popisuje oba jeho aspekty, očistný a nápomocný, stejně jako ten zhoubný.. jen to zdůrazňuje a dává jim duchovní rozměr tím, že balrogové mají "temný oheň", zraňující, kdežto dobré bytosti nejčastěji používají léčivé světlo, v případě střetu pak spalující světlo..Proč má Morgoth, Gothmog nebo i Pán nazgúlů jako ruční zbraň palcát a nikoli meč, mi dlouho nebylo jasné :) Ale je to tak, je to symbol vladaře. (zajímavé je, že Sauron - v knize, samo - palcát nemá, pokud vím....) Navíc se mi zdá, že meč je pro Tolkiena nejen symbol šlechtice a válečníka, ale též i čestného rytíře... ale to už možná hledáme věci, který ani nebyly zamýšleny ;)

Když nevíš, tak Wikipedia napoví. Je mi jasné, že to není tak známé, alespoň pod tímhle názvem, byť samotný obsah je známý spíš až notoricky.Česky vyšla původní o tom pojednávající kniha pod názvem Tisíc tváří hrdiny.Konkrétní prvky ve vztahu k LotR tady.